Přeskočit navigaci
 

Kamenictví

Autor je členem Svazu kameníků a kamenosochařů a díky tomu může být v kontaktu s mnoha kameníky a pronikat tak do všemožných oblastí tohoto řemesla.

 

Je zde například vynikající spolupráce

  • s tajemnicí svazu – paní Ludmilou Čtrnáctou,
  • firmou Přírodní kámen pana Norberta Durycha, který zároveň zastupuje v Čechách italskou firmu Bellinzoni
  • kamenickou firmou FOIT na Zlíchově a další

Mimořádným přínosem je pro autora přátelství a příležitostná spolupráce s kameníkem a restaurátorem Antonínem Patou, který je v mnoha ohledech autorovým učitelem.



Pracovní náplň

Jak se kámen naučil mluvit

Miliony let starý materiál s kamenickým názvem Verde Guatemala (geologické označení hadec) prokázal mimořádné schopnosti už při stavbě mramorových houslí, které jsou od března 2004 ve vzácných sbírkách Muzea hlavního města Prahy a jsou i encyklopedickým heslem od prosince téhož roku v aktualizované verzi na CD-ROM a DVD známého slovníku UNIVERSUM. Protože se jedná o metamorfovaný mramor, lze jej brusičsky opracovat do neuvěřitelně tenké, ale přesto relativně pevné tloušťky. To je také důvod, proč housle hrají, zatím pouze slabě, avšak s originálním zabarvením tónu.

Mramorová membrána do reproduktoru je dalším krokem v definování tohoto úžasného kamene. Cílem této cesty bylo slyšet lidský hlas nebo celý orchestr vycházející z materiálu, o kterém se až donedávna myslelo, že ani nerezonuje, což se již v loňském roce podařilo úspěšně vyvrátit a to za výrazného přispění houslového virtuóza pana Svěceného, který je majitelem a duchovním spoluautorem hrajících mramorových houslí.

Mramorová membrána - první model

Membrána o průměru cca 4,5 cm a tloušťce okolo 0,5 mm je součástí reproduktoru o výkonu 0,5 W a 8 Ohm. Membrána i při takto slabém výkonu zřetelně přenáší všechny zvuky včetně orchestru i lidského hlasu. V budoucnu by se tento materiál hodil do tzv. středových a možná i do výškových reproduktorů. U výškových reproduktorů se používají pevné, ale lehké materiály.

Je to poprvé, co se z přírodního kamene podařilo vytvořit něco takového. Avšak nebylo by to možné, kdybych se s technickými záležitostmi neobrátil na pana Miroslava Ledvinku, odborníka na konstrukci reproduktorů.

V případě obou projektů se jedná o exkluzivní záležitosti, boří se tím mýty o kameni, jako o materiálu, který se hodí pouze pro stavební a kamenosochařskou činnost. Přitom zde dochází k propojení nejen čtyř oborů (geologie, fyzika, sochařství a hudba), ale i prehistorického světa s dnešní elektronikou a akustikou. To je na tom fascinující.

Za největší dosavadní úspěch membrány číslo jedna lze považovat její zveřejnění v rubrice Hi-Tech v Lidových Novinách a celostránkový článek v časopise Svět Vědy v rubrice Technologie.

Bohužel nejsou zatím uskutečněna žádná podrobnější technická měření, žádná čísla, ani žádné grafy.

Mramorová membrána - druhý model

Tato membrána, která vznikla opět ve spolupráci s panem Miroslavem Ledvinkou, odborníkem na konstrukci reproduktorů, je rozměrově větší, než membrána první. Její průměr je 6,8 cm a byla vsazena do reproduktoru pro výkon 5 W. Vzhledem k tomu, že se jedná o daleko silnější výkon, je reproduktor již dosti zřetelně slyšitelný a takto použitelný pro jakoukoli prezentaci jeho kvalit, ale i dosavadních nedostatků. Předností této kamenné membrány je, že jsou jejím prostřednictvím slyšet například nádherně čisté houslové party, zvláště ve vysokých polohách. Špatně reprodukovatelné zůstávají hlavně basové tóny, což je dáno tvrdostí materiálu. Proto může být reproduktor maximálně využit pro středová a možná i výšková pásma. Tloušťka membrány se podobně jako u prvního modelu pohybuje okolo 0,5 mm, je však daleko více vidět její pohyb a cítit její vibrace při doteku, zvláště po maximálním zesílení zvuku. Membrána byla poprvé veřejně odprezentována na Radiu Beat ve třech sobotních časech v pořadu Guláš, kde jejím prostřednictvím byla reprodukována hudba Rolling Stones.

Demonstrace funkčnosti obou reproduktorů byla předvedena před redaktorkou ČTK paní Alexandrou Malachovskou.

Mramorová loď

Dne 12. 5. 2005 byla v odpoledních hodinách na řeku Vltavu pod Palackého mostem spuštěna první funkční kamenná loď. Plavidlo vyrobené z tmavozeleného mramoru Verde Guatemala o rozměrech 184 x 59 x 40 cm si přišli prohlédnout kromě novinářů i Primátor Pavel Bém se svým náměstkem Janem Burgermeisterem, kteří si loď před vyplutím společně potěžkali. Poté se autor Jan Řeřicha za pomoci asistenčního týmu (Vladimíra Bláhy a Ivo Fišera) nalodil a vyplul. Autorovým cílem bylo dokázat, že i z kamene lze vytvořit funkční plavidlo, i když zatím pouze pro jednu osobu. Cesta přes Vltavu na smíchovskou stranu trvala zhruba deset minut. Po krátkém pauze na smíchovském břehu loď znovu vyplula zpět směrem k Palackého pomníku. Tato cesta byla vzhledem k silnému proudu o něco delší, trvala 17 minut. Přestože se sochař opět dotkl pravého břehu pádlem, a splnil si tak svůj cíl přeplout řeku tam a zpět, musela být loď posledních asi 50 metrů tažena až k rampě záchranáři, kteří tomuto světovému rekordu po celou dobu asistovali.

Funkční mramorová varhanní píšťala

Cílem bylo vytvořit co nejvěrnější kopii funkční varhanní píšťaly podle cínového originálu 2SC. Píšťala je vyrobena z materiálu Verde Guatemala z několika dílů, které jsou k sobě následně přilepeny. Rozměry: délka 34,5 cm. Autor pracuje na další již větší píšťale.

Kamenný brk, který píše, a pírko

Kamenný brk, který píše, a pírko jsou nejnovější výtvory, které jsou jako všechna předchozí díla vytvořeny z materiálu Verde Guatemala. Kamenný brk i pírko jsou vybroušeny každý zvlášť z jednoho kusu.

Všechny tyto exponáty jsou nebo budou k vidění v muzeu ve stálé expozici "Zlaté české ručičky" v muzeu v Pelhřimově. V případě zájmu budou k dispozici i videozáznamy mramorových membrán, lodě, varhanní píšťaly i kamenného brku a pírka.